KRAJINÁŘSKÉ DÍLNY MINULÉ

2021: JEDLÁ KRAJINA: Příbor s sebou!

Zubrnice (okres Ústí nad Labem)

Zpráva z akce v bulletinu České společnosti pro krajinu:

Malebná vesnice Zubrnice s muzeem v přírodě a její okolí se staly dějištěm krajinářské dílny České společnosti pro krajinnou ekologii o víkendu 9. a 10. října. Vděčni, že nám to epidemiologická situace dovolila, jsme mohli ochutnat místní krajinu. A to v podstatě doslova. Začalo se brzy odpoledne botanickou procházkou s Pavlínou Žáčkovou a Martinem Kačmarem. Ti nás provedli procházkou botanickým tempem krajinou mezi Týništěm a Zubrnicemi za doprovodu ochutnávek různých částí rostlin. Každý z účastníků měl úkol sbírat jednu rostlinu, abychom si z nich večer mohli udělat salát či čaj. Po pár hodinách seznamování se s místní jedlou florou jsme doputovali do Zubrnic, kde na nás již čekala světnice v muzeu v přírodě ve stavení ze 17. století. Kamna s plotnou již byla roztopena a všichni se zapojili do přípravy večere. Připravil se nejen salát z jedlých planých rostlin, ale i čaj. Roztopil se oheň i venku, kde jsme vařili v kotlíku a zároveň se realizoval i experiment přípravy masa v tzv. Setonově hrnci, tedy vařeni bez nádobí, kdy obětí byl daněk od Zdeňky Smutné z Kokořínska. Během večera panoval čirý ruch, každý se zapojil do příprav. Na plotně se pekly placky, které vždy hned zmizely. Do příprav placek se zapojily i nejmladší účastnici dílny. Když se podařilo dovařit polévku, usadit maso do země, byla už tma. Světnice se zaplnila, jedlo se, pilo, a Pavla Žáčková povídala o tradici kváskového pečeni chleba. Posléze se celá skupina přesunula do obecní ubytovny, kde jsme pokračovali příspěvkem Zdeňky Smutné na téma environmentálních aspektů výživy a regionálních potravinových systémech. Diskutovalo se až do pozdních nočních hodin. Další den se začal slavnostním vykopáním masa ze Setonova hrnce v 8 hodin. Většinu lidí zvědavost vytáhla z postele. Pokus se povedl, byl výtečný. Po gurmánské snídani s degustací různých džemu a marmelád jsme vyrazili vzhůru po úbočí Bukové hory do Vitína - na žádost účastníků po klasické zelené turistické značce přes bývalou osadu Velké Stínky. Po pár hodinách jsme se s oddělenou jednotkou s mladšími účastníky dílny setkali ve Vitíně a díky krásnému počasí si užili piknik na místě ve starém sadu. Pohovořilo se o aktivitách místního spolku, který vitínské sady ve spolupráci s lokálním zemědělcem dosazuje a udržuje zarůstaní na uzdě. Bohužel tento rok ovoci nepřál, ale i tak byla příležitost ochutnat na místě pár starých odrůd jablek. Účastníci si také pochutnali na loňských hruškách z Vitína usušených v historické zubrnické sušárně.

za organizační tým
Michal Forejt a Johana Zacharová

2019: SOUNDSCAPES: Zvukové aspekty krajiny. Pojďte se s námi učit naslouchat!

Kokořínský důl (okres Mělník)

Zpráva z akce v bulletinu České spoečnosti pro krajinu:

Letošní krajinářská dílna se konala 26.-28. dubna2019. Asi 15 účastníků se na víkend usídlilo v terénní stanici CHKO Kokořínsko, tzv. třináctce, v Kokořínském dole. Po příjezdu většiny se asi v18 hodin vyrazilo na krátkou poslechovou procházku do blízkého bočního dolu, kde jsme nakonec během víkendu strávili dost času. Katka Křováková, která s tématem zvukových aspektů krajiny loni přišla, nás vyzvala na půl hodiny se zklidnit, rozšířit se jednotlivě po dole a vnímat zvuky. Navzdory obrazové zajímavosti okolí nyní vizuálno opomenout. Po večeři ve vedlejším hostinci jsme se přesunuli do přednáškové místnosti, kde náš první host, fyzik Václav Nedbal, přednesl výklad vzniku a vnímání zvuku a zdravotních důsledků hluku. V sobotu nás potěšil déšť, první po několika měsících. Jemu navzdory jsme vyšli v sedm hodin ven, kde začínal program umělkyně Šárky Zahálkové ze skupiny Offcity, která se ve své tvorbě věnuje především zvuku. Její poslechové cvičení spočívalo v počítání vrstev zvuku. Po snídani jsme se přesunuli zpět do přednáškové místnosti, kde Šárka kolektiv seznámila s terénním nahráváním jako metodou (nejen) umělecké práce. Před polednem jsme se rozdělili do skupin, rozebrali si nahrávací zařízení, sluchátka a vyrazili ven. Skupiny se lišily vpojetí, do jaké míry budou do okolního prostředí vstupovat. Po necelých dvou hodinách nahrávání nastal volný program, kdy se Šárka dala do míchání zvuků do výsledné zvukové koláže. Na sobotu večer byla připravena přednáška geografa Tomáše Hendrycha, který před 11 lety spolu s Aloisem Hynkem publikoval návrh akustické typologie krajiny. Krátké představení tohoto konceptu, založeného na členění zvuků na biofonie, geofonie a antropofonie, jejich temporalitě a intenzitě, odstartoval plodnou diskuzi nad obecnými otázkami soundscapes. Nedělní vycházka měla za cíl projít různé krajinné prvky okolo naší základny. Z Kokořínského dolu jsme přes Kaninský důl vystoupali Podhradskou cestou na planinu, zhlédli slovanské hradiště na Hradsku a spadli opět dolů do dolu. Po cestě jsme zastavovali na různé aktivity, které slouží k vylepšení zvukové percepce. Aktivity byly částečně inspirované prací R. M. Schaffera. Účastníci se výborně zapojili, byli hodně hraví. V závěru procházky a vlastně icelé dílny jsme uspořádali koncert orchestru z nalezených nástrojů (větve, kameny, listí, skála). Nahrávkové výstupy dílny si lze poslechnout na webových stránkách.Mezi témata, jež celou dílnu provázela, patřily ticho, nemožnost slyšet ticho, ticho jako absence antropofonie, zvukový ráz krajiny, komplexní zvukové hodnocení krajiny, realizace akustické typologie krajiny, měřítko v mapování zvuků nebo zvuková heterogenita krajiny. Setkání bylo inspirativní v interdisciplinaritě, která má být příznačná pro krajinnou ekologii. Na dílnu totiž přijeli nejen krajinní ekologové, krajinní inženýři nebo geografové, ale také botanici, bioakustička, sociální pracovnice a zmíněná umělkyně. Rozbujela se též debata, kde a na jaké téma uspořádat příští krajinářskou dílnu. S největší pravděpodobností se bude konat na Moravě a tentokrát by mohla být zaměřena na krajinu jako zdroj jídla.

za organizační tým
Michal Forejt a Johana Vardarman

VÝSTUPY Z DÍLNY

Níže najdete ukázky terénních nahrávek vzniklých v rámci krajinnářské dílny.

Krajinářská dílna 2019 - Kokořínský důl


2018: Kulturní krajina: minimální trvanlivost viz druhá strana

Zubrnice (okres Ústí nad Labem)

Zpráva z akce v bulletinu České spoečnosti pro krajinu:

V polovině dubna 2018 se uskutečnila krajinářská dílna s podtitulem "Kulturní krajina: minimální trvanlivost do: viz druhá strana" .
První den, v pátek, se počasí nevydařilo a komentovanou prohlídku v okolí obce Zubrnic v režii Mgr. Jiřího Nádvorníka zhatil déšť. Přesto se ale večer povedl a skupinka zhruba 20 lidí z nedalekého okolí i druhého konce republiky se v hospůdce ve vedlejší vsi Týniště dala do živého rozhovoru o diplomové práci kolegy Nádvorníka na téma změny krajiny na Zubrnicku a pozůstatky minulého typu krajiny. Mnohé příklady agrárních forem reliéfu a starých stromů jsme naštěstí viděli v dalších dvou dnech.
Druhý den již počasí přálo a v doprovodu hostů jsme se ve vyšším počtu vydali na putování po zaniklých obcí v okolí Bukové hory. Hlavním průvodcem nám byl historik Mgr. Petr Karlíček, Ph. D. a pracovníci ze správy CHKO České středohoří - Ing. Šárka Kopecká a Mgr. Jan Kyselka. Při zastaveních v jednotlivých zaniklých sídlech jsme se dozvěděli podrobnosti o životě na daných místech, o průběhu odsunu obyvatel a o osudu budov po konci druhé světové války. Všímali jsme si, jaké artefakty se zachovaly v krajině, co se z ní dá dosud vyčíst uvnitř a v okolí obcí. Chodili jsme po starých cestách a poobědvali s výhledem na dominantu vysílače na Bukové hoře. Na okraji obce Vitín se podařilo identifikovat starou odrůdu jabloně Anýzové české, ale strom již je ve zuboženém stavu. Ves Vitín se zdá být možnou lokalitou, kde by se daly najít staré krajové odrůdy jabloní a hrušní. Zároveň padl návrh na vyhlášení památného stromu - lípy v zaniklé osadě Tscherlaken. Ten byl iniciován, ale bohužel strom má určité nedostatky, takže se bude vyčkávat, zda je dostatečně silný, aby ještě dlouhá léta vydržel. Po drobném osvěžení jsme se z Malého Března do Zubrnic vrátili muzeálním motorákem podél Lučního potoka. Po návratu jsme si od Ing. Šárky Kopecké vyslechli, jak se v CHKO hospodaří. Diskutovalo se o možnostech obnovy hospodaření kolem zaniklých sídel.
Následovalo povídání Mgr. Martina Dolejše (KGEO UJEP) o trendech používání starých map, zejména Františkánského (stabilního) katastru, při rekonstrukcích historických stavů krajiny. Volná diskuze se ponejvíce točila kolem historie obcí, samotných Zubrnic a okolí.
Část účastníků nás opustila v neděli po ránu, ostatní si prohlédli skanzen lidové architektury s jeho ředitelem dr. Ledvinkou. Mohli si tak udělat obrázek o tom, jak se opravdu v obcích nahoře žilo a pracovalo. Na obnovený mlýn v údolí Lučního potoka už zůstala jen hrstka účastníků. Sami účastníci hodnotili akci kladně. Na příště by uvítali i delší program. Padly nápady na další témata budoucí dílny.

za organizátory
Johana Vardarman a Michal Forejt

Krajinářská dílna 2018 - Zubrnice

Více fotografií z akce zde, zde a zde.

Krajinářské dílny předchozí

Organizaci krajinářských dílen započal doc. Ing. Jan Skaloš, PhD.

více informací najdete na webových stránkách jednotlivých akcí:

Nové Dvory - Kačina 2015

Slavkovský les 2012

Jižní Čechy 2010

Žďárské vrchy 2008

Beskydy 2007

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky